Hlavní iniciátor platformy:

NaFilM: Národní filmové muzeum
Muzeum, které vzniklo jako studentská iniciativa, si získalo pozornost nevšedním přístupem k zážitkové edukaci a novým možnostem prezentace filmových dějin. Expozice tvoří provázanou síť podnětů pro aktivní objevování vzniku a proměn filmového média, v níž se analogové interaktivní instalace prolínají s digitálními technologiemi. Díky spolupráci s evropskými institucemi na vývoji nových prostředků muzejní komunikace a neformální edukace přináší NaFilM do našeho prostředí impulsy, které stojí za to sdílet.

Členové platformy:

Sladovna Písek
Galerie hrou nápaditě oživila prostory staré sladovny v Písku a v českém kontextu představuje ojedinělý typ galerie zaměřené na hravé a inspirativní objevování světa kolem nás s důrazem na rozvoj vnímání, motoriky a kreativity dětí. Instituce je zapojena do evropské asociace Hands on! a díky tomu přináší do našeho prostředí nové podněty z oblasti neformální mimoškolní edukace.

Muzeum nové generace Žďár nad Sázavou
Ve žďárském zámeckém areálu našla domov expozice, která u nás představuje nový, v Evropě však již etablovaný typ muzea. Interpretační centrum poutavými multimediálními prostředky a promyšleným vedením návštěvníka představuje jedinečný příběh a kulturní hodnotu místa. Proměnlivá návštěvnická zkušenost těžící z rozmanitosti vjemů a scénografických efektů přináší řadu inspirací pro novou a živou tvář muzeí.

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Muzeum představuje typ příspěvkové organizace, jež v oblasti edukace a prezentace sbírek přesahuje zažité přístupy regionálních muzeí. Středobodem muzea je expozice Princip baťa, podnětně a moderními prostředky prezentující fenomén obuvnického impéria. Zážitek z expozice obohacuje řada inovativních edukačních aktivit, jež živě vtahují do jedinečné historie Zlína.

Muzeum Hlučínska
Obnovené muzeum, které ztratilo své sbírky, umožňuje v nové expozici hledat identitu svébytného regionu a posilovat vztah místní komunity k minulé i současné tváří jejího rodiště. Instituce ukazuje následováníhodnou cestu pro moderní poslání regionálních expozic a neváhá pracovat s moderními prezentačními prostředky jako je virtuální realita.

Institut paměti národa
Unikátní typ expozice vyvíjený pro Instituty paměti národa propojuje nejmodernější způsob multimediální prezentace s příležitostí aktivně odkrývat a prožívat příběhy 20. století. Koncepce zážitku a imerzivní efekt rozšířené reality představují unikátní způsob, jak motivovat mladé generace k poznávání zásadních historických zkušeností.

Pevnost poznání Olomouc
Interaktivní muzeum s cílem popularizovat vědu a výzkum se díky úzké spolupráci s Palackého univerzitou vymyká běžným science centrům. Dává příležitosti kreativnímu a edukačnímu zapojení studentů z nejrůznějších oborů, věnuje prostor i společenským vědám a dynamicky rozvíjí možnosti neformálního vzdělávání.

Muzeum Říčany
Muzeum v Říčanech u Prahy se definuje jako prostor pro moderní vzdělávání. Jeho posláním je zlepšit možnosti a způsoby edukace u nás a motivovat učitele k inspiraci novými trendy a přístupy. Tým muzea směřuje k naplnění jeho současné dynamické polohy, jež nabízí různorodé zážitkové aktivity a neotřelé cesty k objevování světa, ve kterém žijeme.

Binary code/ Blacksphere
Audiovizuální produkční, vydavatelská a umělecká společnost se specializuje na kreativní vzdělávání, popularizaci vědy a umělecké projekty. Vytváří různorodé interaktivní a multimediální formy, v nichž propojuje dědictví minulosti s nastupujícími technologiemi proměňujícími společnost. Pořádá také úspěšný mezinárodní multimediální festival Blacksphere, kterým každoročně žije komunita v Javorníku.

Konference Film a audiovize v edukaci (12.–13. 2.2024, Praha) s worskhopem MuseUM JINAK

Konference Aktuální trendy v muzejní prezentaci a edukaci VII.

Zastřešujícím rámcem nedělní nabídky byly možnosti zážitkového poznání v muzeu a jeho uplatnění ve vlastní praxi. Formou workshopů představili méně všední formáty hosté z Muzea Brněnska, Muzea Hlučínska a Pevnosti poznání. Podělili se o ukázky a metody, jak zážitkovým způsobem představit témata jako jsou lidové zvyky a tradice, středověký urbanismus či ochrana památek. Speciálním hostem nedělní části programu byli lektoři z Musea Rotterdam, kteří ve své edukaci uplatňují herní principy a poznávání skrze empatii. Touto cestou motivují současnou mládež k aktivnímu poznání historických i současných dilemat, výzev a společenských hodnot. Předkonferenční blok uzavřel Vývojový lab, kde získali edukátoři a zástupci muzeí možnost společně se zahraničními hosty konzultovat nové a připravované edukační programy, přístupy a pomůcky.

Inspirativní zahraniční hosté přizvaní platformou MuseUM JINAK vystoupili také v hlavním konferenčním programu. Vedle průřezové prezentace aktivit nizozemských edukátorů z Rotterdamu v pondělí dopoledne představila Janicke Kernland z norské sítě Helgeland Museum koordinovanou spolupráci mezi regionálními muzei, jež je výsledkem vládou iniciované reformy, a také možnosti, jaké toto síťování skýtá pro orientaci muzeí v lokálních komunitách k výzvám současné společnosti. Téma malých muzeí a práce s komunitou pak bylo klíčové pro další bloky konferenčního programu obsazené prezentujícími z celé České republiky, z nichž jeden příznačně probíhal v Komunitním centru Lhotka.

Materiály z konference a industry programu jsou k dispozici zde.

3. otevřený workshop sítě MuseUM JINAK

První dva bloky představovaly plnohodnotné workshopy vedené muzejními pedagogy z institucí, které jsou zapojeny do sítě. NaFilM prezentoval interaktivní dílnu seznamující se základy filmového promítání s využitím experimentů J. E. Purkyněho, zatímco Muzeum Hlučínska představilo živý a tvůrčí způsob poznávání historie v dílně Středověké město. Další dílny inspirativní díky originálnímu obohacování témat ze školních osnov představili lektoři Pevnosti poznání.

Poslední blok dne měl formu průchozího tržiště, kde zástupci institucí prezentovali nové edukační impulsy v podobě originálních vzdělávacích pomůcek, využití herních principů i nových technologií. Mezi prezentované formáty patřila například desková verze terénní hry z baťovského Zlína, nový edukační obsah pro virtuální realitu muzea NaFilM, vlastivědný kufřík z Muzea Hlučínska či digitální stanoviště Animária – projektu Sladovny Písek.

Časový harmonogram programu akce s anotacemi je k dispozici zde.

Celodenní uzavřená část workshopu pro členy sítě se konala následující den a jejím stěžejním tématem byla komunikace s pedagogy, jejich motivace využívat nabídku neformální edukace ze strany muzeí a strategie uplatňované jednotlivými muzei k jejich oslovení i dlouhodobější spolupráci. Jeden blok debaty se týkal současného stavu revize RVP a jejích očekávaných dopadů na možnosti přibližování školní a muzejní edukace. Hodnotný vhled do této oblasti poskytl programový vedoucí Pevnosti poznání Roman Chvátal, současný člen tvůrčí pracovní skupiny pro revizi RVP zaměřené na průřezová témata.

Součástí workshopu bylo také seznámení s expozicí Pevnosti poznání a především se specifickou prácí této instituce s rozsáhlým lektorským týmem a s aktivní zapojováním studentů do tvorby unikátních exponátů. Jako svůj aktuální projekt Pevnost poznání představila koncept nové historické expozice Olomoucké pevnosti, jehož podoba byla prezentována a diskutována přímo v prostorech, jež budou pro toto téma adaptovány. Závěrečným bodem uzavřeného setkání byla dramaturgická debata nad tematickým vymezením nadcházející říjnové konference, od nějž se odvíjí probíhající výběr inspirativních zahraničních hostů.

Zobrazit fotogalerii

2. Workshop sítě inovativních muzeí a institucí

Účastníci se mohli seznámit s podobou a edukačním směřováním dokončovaného památníku Ploština, s projektem revidujícím stávající historickou expozici v olomoucké Pevnosti poznání v souladu s představou badatelského rozměru zkušenosti, či s nevšedním a imaginativním ztvárněním osudu J. A. Komenského v dětské galerii Sladovna. Každý z představených projektů byl podroben zpětné vazbě ze strany ostatních členů sítě.

Hlavní část programu se týkala zkušenosti účastníků s multimediální a imerzivní expozicí Institutu paměti národa, která představuje průkopnický počin svého druhu na našem území. Prázdný podzemní prostor oživovaný a zaplňovaný příběhy skrze pokročilé digitální prostředky zcela redefinuje zažitou podobu muzejní prezentace a zkušenosti. Otevřel se tak výrazný diskuzní prostor s názorovou konfrontací, který se týkal nejenom komunikační formy, ale i dramaturgie zvolených a svým způsobem reprezentativních příběhů. V průběhu diskuze rovněž zástupce Paměti národa seznámil ostatní účastníky s původní vizí sítě institutů a jejím praktickým naplňováním, které se vypořádává s limity a nutným přehodnocováním záměrů.

Druhý den workshopu umožnil porovnat zkušenost z expozice Institutu Paměti národa s dalším novým pardubickým prostorem pro připomínku pohnutých událostí 20. století. Setkání s kurátorem a edukátorkou Památníku Zámeček představilo jejich práci s multimediální prezentací a zprostředkováním skutečných příběhů, jež podněcují k hlubšímu přemýšlení o povaze a kořenech společensky se prosazujícího zla. Pracovníci památníku přítomné rovněž seznámili s edukačním uchopením obtížných témat s ohledem na různé věkové skupiny a také s prosazovaným přesahem školních programů k současným globálním zkušenostem obětí války a nesvobody.

Zobrazit fotogalerii

1. Workshop sítě inovativních muzeí a institucí

Odpolední blok byl věnován praktickému sdílení zkušeností a inspirace a zaměřil se na roli moderních digitálních technologií v rámci revize muzejní zkušenosti a edukačních prostředků. Muzeum NaFilM a Muzeum Hlučínska představili svůj nový vzdělávací obsah pro virtuální resp. rozšířenou realitu, který účastníci s ostatních institucí podrobili zpětné vazbě. Muzeum Hlučínska se zaměřilo na zhodnocení několika měsíců poskytování VR zážitku, který prohlubuje poznání specificky utvářené identity regionu, a v muzeích podobného rozsahu je stále překvapivým elementem.

Národní filmové muzeum, jež patří k průkopníkům VR technologie v našich muzeích, nabídlo exkluzivní příležitost vyjádřit se k testovacím verzím interaktivního obsahu v rozšířené realitě a především k nové verzi virtuální reality, která vznikla především pro posílení edukačního rozměru zážitku a bezprostřednějšímu propojování současného a raného diváctví. Tým NaFilM rovněž na procesu redesignu virtuální reality představil průběh a benefity zahraniční spolupráce s experty na interpretaci kulturního dědictví a vývojáři nové digitální platformy pro muzea Muse.ar. Diskuze navazující na prezentace technologií se dotýkala výhod a nevýhod jejich zapojování do muzejní zkušenosti, způsobů financování, motivačního efektu i úskalí jejich zavádění a zastarávání.

Druhý den workshopu mohli zájemci absolvovat prohlídku expozice muzea NaFilM, kde jim byla kurátory představena edukační koncepce a přístup k zážitkové expozici jako k progresivnímu komunikačnímu médiu. Prostor získalo i zhodnocení specifické práce se skupinovou interakcí školních skupin během prohlídek propojujících nevšední zdroje vjemů, aktivní objevování proměn média a kreativní výzvy.

Zobrazit fotogalerii